|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II.
Tomaidesová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II. Metoda elicitace je využívána pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových rostlinných kulturách. V práci byl testován vliv pyridinového derivátu N-(5-chlorpyridin-2-yl)-4-ethylbenzamidu ve třech koncentracích 3,845.10-3 mol/l, 3,845.10-4 mol/l a 3,845.10-5 mol/l na produkci flavonolignanů v kalusových i suspenzních kulturách Silybum marianum. Hodnocení elicitačního vlivu probíhalo po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách proti kontrolním vzorkům bez přídavku elicitoru po 24 a 168 h. Ve stejných intervalech byly odebírány a hodnoceny vzorky kultivačního média. Buňky byly kultivovány na živné půdě dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové jako růstového regulátoru. Získané a následně upravené vzorky byly analyzovány metodou HPLC. Ze složek silymarinového komplexu byly detekovány silychristin, silybin A, isosilybin A a isosilybin B. Flavonoid taxifolin nebyl detekován v žádném případě. V kalusové kultuře se v součtu všech detekovaných složek silymarinového komplexu dosáhlo maximální produkce (30,508 μg/g DW) po 168 h působení elicitoru o koncentraci 3,845.10-4 mol/l, jednalo se o jedinou látku - silychristin. Koncentrace elicitoru 3,845.10-3 mol/l a 3,845.10-4 mol/l...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - I.
Teplá, Klára ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Rostliny jsou zdrojem široké škály sekundárních látek, které díky svým účinkům nachází využití v mnoha oblastech zaměření. Metodou nazývanou elicitace můžeme dosáhnout jejich vyšší a tím i efektivnější produkce. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda abiotický elicitor 2-(4-chlorfenyl)-N-(5-chlorpyridin-2-yl)acetamid může pozitivně ovlivnit produkci flavonoidu hyperosidu v kalusové a suspenzní kultuře Hypericum perforatum L. Ke kulturám in vitro byl elicitor přidáván ve třech koncentracích: C1 = 3,571.10-3 mol/l; C2 = 3,571.10-4 mol/l a C3 = 3,571.10-5 mol/l. V pravidelných časových intervalech byl po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru odebrán vzorek. Odběr kontrolních vzorků byl proveden po 24 a 168 hodinách. Obsah vyprodukovaného hyperosidu byl následně stanoven za využití vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Současně bylo sledováno také množství uvolněného hyperosidu do živných médií obou rostlinných kultur. Maximální produkce hyperosidu byla zaznamenána v suspenzní kultuře po 6 (17,7 µg/g DW) a 48 hodinách (3,69 µg/g DW) působení elicitoru o nejnižší koncentraci C3 (3,571.10-5 mol/l). Obsah hyperosidu v prvním případě činil o 1770 % více v porovnání s kontrolním vzorkem. V kalusových kulturách docházelo k významnému uvolnění množství hyperosidu do živného média, kdy...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - I
Černá, Pavlína ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vyšší rostliny představují důležitý zdroj cenných látek, sekundárních metabolitů, k jejichž získávání mohou být využity explantátové kultury rostlin. Elicitace je metoda zvyšování produkce sekundárních metabolitů. Cílem této studie je vyhodnotit produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum variety Špačinská po přídavku elicitoru. Experiment byl zaměřen na změnu v produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře F. esculentum var. Špačinská, vyvolanou aplikací selenu. Ke kultivaci bylo použito médium podle Murashigeho a Skooga obohacené o 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinu o koncentraci 1 mg l-1 . Kultury byly elicitovány roztoky selenu o různých koncentracích (c1 = 9.012×10-3 mol l-1 , c2 = 9.012×10-4 mol l-1 , c3 = 9.012×10-5 mol l-1 ) po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven prostřednictvím HPLC analýzy. Studie se zabývala také uvolňováním sekundárních metabolitů do živného média. Produkce rutinu se po aplikaci elicitoru zvýšila v kalusové i v suspenzní kultuře. Vyšší hodnoty obsahu rutinu byly naměřeny v kalusové kultuře. Maximálního obsahu rutinu (0.6 mg g-1 DW) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 12 h působení elicitoru o koncentraci c2. Nejvyšší produkce rutinu v suspenzní kultuře (0.1 mg g-1 DW) byla zaznamenána po 6 a 48 h elicitace roztokem...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX
Seidlová, Markéta ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX Tato práce se zabývá možností ovlivnění produkce sekundárních metabolitů in vitro kultur Silybum marianum L. metodou elicitace. V této studii byl použit jako elicitor oxid seleničitý v koncentracích 9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l a 9,012.10-5 mol/l. Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Výsledky byly porovnávány s kontrolními vzorky, které byly kultivovány bez elicitace. Analýza vzorků probíhala metodou HPLC. Výsledky ukázaly, že téměř všechny sledované metabolity byly vyplaveny do živného média. V buňkách kalusových a suspenzních kultur bylo detekováno pouze nepatrné množství taxifolinu (0,01 mg/g DW). V médiích kalusových i suspenzních kultur bylo zaznamenáno vyplavování taxifolinu i silymarinového komplexu jak u kontrolních, tak u elicitovaných vzorků. Elicitací došlo ke statisticky významným nárůstům obsahu taxifolinu i složek silymarinového komplexu. Statisticky nejvýznamnější vyplavení flavonolignanů (2,2 mg/100 ml) do média suspenzní kultury nastalo po 72 hodinách působení elicitoru o koncentraci c1 (9,012.10-3 mol/l). V médiu kalusové kultury bylo dosaženo statisticky nejvyšší hodnoty obsahu flavonolignanů po 168 hodinovém působení (1,64 mg/100 ml) elicitoru o koncentraci c2 (9,012.10-4 mol/l). Zkoumaný...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XV
Slavík, Marek ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Předmětem této práce je hodnocení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. po ošetření elicitorem. Cílem bylo zjistit, zda kyselina křemičitá jako abiotický elicitor zvyšuje produkci flavonoidů a hypericinu v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. Pokus byl proveden na kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. za použití živného média dle Murashige- Skoog s přídavkem 10 mg. ml-1 naftyloctové kyseliny jako růstového regulátoru. Elicitor byl přidáván ve formě roztoku a o třech různých koncentracích (C1 = 10.4047∙10-3 mol l-1 , C2 = 10.4047∙10-4 mol l-1 , C3 = 10.4047∙10-5 mol l-1 ) a nechal se působit 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonoidů a hypericinu byl stanoven HPLC analýzou. Uvolňování sekundárních metabolitů do živného média bylo také předmětem studia. Zvýšení produkce flavonoidů a hypericinu v kalusových kulturách po elicitaci nebylo pozorováno v žádné koncentraci. Maximální obsah flavonoidů v suspenzní kultuře byl detekován po 72 hodinách elicitace u koncentrace elicitoru c1, kde byl pozorován hyperosid. Nejvyšší produkce hypericinu v suspenzní kultuře byla detekována po 12 hodinách od začátku elicitace v koncentraci c1. Významné zvýšení hypericinu v suspenzní kultuře bylo i po 24 hodinách působní elicitoru o koncentraci c1....
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XX
Chreňová, Kateřina ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Studie byla zaměřena na zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Genista tinctoria L. prostřednictvím elicitoru. Byly použity různé koncentrace elicitoru - oxidu seleničitého k ovlivnění hladiny isoflavonoidů vyskytující se v těchto kulturách. Pokus byl prováděn na kalusových a suspenzních kulturách v MS živném médiu suplementovaného růstovým regulátorem - 10 g l-1 NAA (α-naftyloctové kyseliny). Elicitor byl přidán ve formě roztoku v koncentraci 9,012.10-3 mol l-1 ; 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 . Kultury byly vystaveny působení elicitoru po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah isoflavonoidů v sušině i médiu byl zhodnocen prostřednictvím HPLC analýzy. Nejvýznamnější produkce v kalusové kultuře byla zaznamenána u genistinu (6,20 mg g-1 DW, 8,30 mg g-1 DW) při koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 po 168 h. Druhý nejvýznamnější nárůst obsahu genistinu 5,20 mg g-1 DW byl zaznamenán při použité koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 po 6 h. Obsah genisteinu, daidzeinu a formononetinu v kalusové kultuře nebyl významně zvýšen a ve vetšině vzorcích došlo k nulovému nárůstu oproti kontrole. Obsah biochaninu A byl nulový oproti kontrolním vzorkům. V suspenzní kultuře byl nejvýznamnější nárůst zjištěn u daidzeinu. Nejvyšší nárůst (37,10 mg g-1 DW)...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVIII
Bremertová, Iva ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Genista tinctoria L., kručinka barvířská z čeledi Fabaceae, je bohatým zdrojem izoflavonoidů (genistin, genistein, daidzein, formononetin, biochanin A) s potenciálně širokým terapeutickým účinkem. Obsahuje též chinolizidinové alkaloidy (cytisin, anagyrin, lupanin, spartein, atd.), které však pro jejich toxicitu nejsou žádoucí. Proto se pro izolaci izoflavonoidů této rostliny využívají kultury in vitro, které jedovaté alkaloidy neprodukují a navíc dosahují vyšší produkce izoflavonoidů než mateřská rostlina. Pro zvýšení produkce izoflavonoidů se pak využívá metoda elicitace. Izoflavonoidy jsou studovány pro jejich fytoestrogenní účinky, které by mohly být využity v terapii menopauzálních symptomů či dokonce v terapii různých hormon-dependentních nádorů. V této studii byl jako elicitor použit ethephon v koncentraci 7000 µM, 700 µM a 70 µM. Sledoval se také vliv inhibitoru ethephonu (AgNO3) v koncentraci 120 µM. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách a analyzovány metodou HPLC. Vliv ethephonu a kombinace s jeho inhibitorem se sledovala u kalusových a suspenzních kultur. Zároveň se zjišťovalo uvolnění izoflavonoidů do živných médií obou kultur. Nejvyšší produkce ze všech izoflavonoidů dosáhl daidzein v kalusové kultuře po ošetření ethephonem o koncentraci 700 µM po 96 hodinách (45,10...
|
host ::
RSS.